Jičín / Relikviář sv. Sekundiny
Česky / Deutsch / English / Polski

V prosklené menze pravého postranního oltáře sv. Františka Xaverského spatříte vzácný raně barokní relikviář sv. Sekundiny, v němž jsou uloženy legendami opředené zázračné ostatky svaté panny a římské mučednice Sekundiny. 

DOPORUČUJEME:

  • KOSTEL SV. IGNÁCE
  • RELIKVIÁŘ SV. SEKUNDINY
  • OLTÁŘ SVATÉHO FRANTIŠKA XAVERSKÉHO
  • KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO
  • VALDŠTEJNOVO NÁMĚSTÍ
  • VALDŠTEJNSKÝ ZÁMEK
  • ARKÁDOVÉ NÁDVOŘÍ
  • VALDICKÁ BRÁNA
  • ZÁMECKÝ PARK + HRADBY
  • SYNAGOGA
  • ŽIDOVSKÁ ŠKOLA
  • ŽIDOVSKÁ ULICE

Sv. Sekundina, česky nazývaná Druhoslava, nenáleží mezi známé a tradičně uctívané křesťanské světce, nýbrž mezi tzv. svaté z katakomb. Tímto termínem jsou označovány tělesné pozůstatky domnělých raně křesťanských martyrů, jejichž kostry nebo části těl byly v průběhu novověku po tisících vyjímány z římských katakomb a rozváženy po celé katolické Evropě a do zámoří, kde se těšily nezměrné úctě věřících. 

Ostatky sv. Sekundiny vyzvedl počátkem 17. století slavný litevský jezuita Mikołaj Łęczycki, latinsky zvaný Nicolaus Lancicius (1574-1653), z komplexu katakomb sv. Kalixta v Římě a v roce 1650 ho věnoval jako vzácný dar jezuitské koleji v Jičíně. Svaté tělo připutovalo do Jičína 14. ledna 1651, ale pro nedostatek finančních prostředků nezbytných k důstojnému vystavení ostatků veřejné úctě bylo po následujících 7 let uloženo v domácí kapli jezuitské koleje.

Booking.com

Teprve 14. července 1658 proběhla pompézní náboženská slavnost, během níž byly ostatky světice slavnostně převezeny z kostela Všech svatých pod vrchem Zebínem do jezuitského kostela sv. Ignáce v Jičíně. U příležitosti tohoto triumfálního převozu si místní paní Marie Eva hraběnka z Tiefenbachu, rozená Šternberková, zvolila světici sv. Sekundinu za svou ochránkyni a současně ji prohlásila za patronku města Jičína i celého kumburského panství. Dobové písemné prameny dokládají, že světice byla chápána rovněž jako patronka jičínské jezuitské koleje a dokonce i chrámu sv. Ignáce. Ostatky světice působily četná zázračná uzdravení a sv. Sekundina byla mimo jiné vzývána mladými ženami, jimž pomáhala při porodu.


K osobě panny a mučednice Sekundiny máme jen naprosté minimum historických informací. Autentické by mělo být její jméno Sekundina. Legenda, podle níž byla v dobách pronásledování křesťanů Sekundina sťata mečem před hradbami antického Říma, bude s největší pravděpodobností až barokního stáří a za její autory můžeme nejspíše pokládat jičínské jezuity. Antropologický výzkum prokázal, že převážná část ostatků náleží nedospělému jedinci, dítěti ve věku 7-13 let. Mezi atributy světice patří mučednická palmová ratolest, hořící srdce a meč.




Text: Mgr. Pavel Kracík